Přihlašování na vysoké školy vrcholí. Univerzity i letos očekávají tisíce dálkových studentů

Kombinované obory jsou mezi uchazeči o studium stabilně velmi oblíbené. „Kombinované studium je výhodné zejména pro lidi, kteří chtějí nebo musejí pracovat na plný úvazek, ale přesto mají ambici vysokoškolského vzdělání dosáhnout. Získaný titul je přitom zcela plnohodnotný jako ten ze studia prezenčního,“ vysvětluje Martin Novák, ředitel BIBS – vysoké školy. Možnost dálkového doplnění vzdělání tak nabízí většina českých vysokých škol. Zájem o distanční formu studia pak podle odborníků mají především studenti magisterských a doktorandských oborů. „Na bakalářském stupni registrujeme přibližně třetinu kombinovaných studentů. V případě magisterského a doktorandského studia je počet studentů prezenčních a kombinovaných programů zhruba vyrovnaný. Mnozí studenti též formu studijního programu mění v průběhu studia,“ doplnila prorektorka pro pedagogickou činnost z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, Drahomíra Pavelková.

Počet kombinovaných studentů se na jednotlivých univerzitách liší. Zatímco na vysokém učení technickém v Brně tak podíl přihlášek k dálkovému studiu tvoří každoročně zhruba 10 %, vysoké školy nabízející i humanitní obory jich registrují více. Pedagogická a filozofická fakulta Univerzity Karlovy tak dle údajů MŠMT registrovala v loňském roce shodně přes tisíc kombinovaných a distančních studentů, farmaceutické a lékařské fakulty jich pak navštěvovalo jen několik desítek. Kombinované studium je však stále populárnější také na ekonomických fakultách, zájemci o studium zde vyhledávají zejména obecné obory.

Zájem o kombinované studium bude dle zástupců českých univerzit obdobný jako v loňském roce. Odborníci se však shodují na tom, že počet přihlášek k dálkovému studiu vždy výrazně stoupne v případě schválení zákona, který požaduje po konkrétních profesích zvýšení kvalifikace. „Jsou-li zavedeny nové požadavky na vzdělání určité skupiny pracovníků, zaznamenáváme vždy vyšší poptávku po kombinovaném studiu. V minulosti tomu tak bylo například u pedagogických profesí, pracovníků hospodářské správy či ve zdravotnictví,“ uvedla Valerie Wágnerová, tisková mluvčí Univerzity Pardubice. „Zájem o studium v jednotlivých letech kolísá. Poté, co byla uspokojena mimořádná poptávka po profesních oborech vyvolaná legislativními požadavky, zájem mírně poklesl. V posledních letech je ale počet přihlášek stabilní,“ doplnila Dagmar Dvořáková, tisková mluvčí Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Výhod kombinovaného studia mohou zájemci o vysokoškolské vzdělání využít též na většině soukromých vysokých škol. Ty podle údajů MŠMT navštěvovalo vloni přes 31 tisíc studentů. Téměř 20 % z nich pak tvořili cizinci. Zájemci mohou volit mezi bakalářskými či magisterskými programy i odborným vzděláním. „Studium soukromé vysoké školy je vhodné také pro plně vytížené vedoucí pracovníky a manažery, kteří se rozhodli doplnit své vzdělání. Například studium MBA jim může nabídnout konkrétní poznatky pro praxi. Vždy je však potřeba volit kvalitní a akreditovaný program,“ dodává Martin Novák z BIBS – vysoké školy.